V neděli 22. října 2023 se konala 24. geologická vycházka pořádaná všenorskou knihovnou; tradici vycházek držíme od r. 2010. Tentokrát jsme se vydali „za humna“ z Všenor do Černolic.
Hned v místě srazu – u Hořejšího rybníka – jsme se na odkryvech seznámili s horninami, které budují území od Všenor k jihu: letenské souvrství a řevnické křemence. Letenské souvrství je charakteristické střídáním vrstev a lavic pískovců prachovců a břidlic. Jsou to sedimenty, které ve svrchním ordoviku před cca 450ti miliony let přinášely řeky z kontinentu Gondwana do mořského zálivu nebo průlivu a které byly přepracovány mořskými proudy a vlnami. O pár milionů let starší jsou zvonivě tvrdé řevnické křemence. Ty se ukládaly jako pobřežní písky v onom rozšiřujícím se mořském zálivu nebo průlivu, který geologové označují jako „pražskou pánev“. Během procesu diageneze, kdy se ze sedimentů stávají sedimentární horniny vlivem tlaku, teploty a chemických přeměn, byly tyto křemenné pískovce stmeleny křemitými roztoky jako lepidlem. Budují jižní část Všenor, vrchy Kámen a Červená hlína i samotné srázné Čertovy skály v Černolicích. V křemencích je zahloubeno údolí Všenorského potoka nazývané poeticky Všenorská Vrata (či Brána).
Na ostrožně, kde stojí kaple sv. Jana Křtitele, jsme našli písky s křemennými valouny, které tu ve čtvrtohorách sedimentovali na dně říčního koryta na soutoku paleo-Berounky a paleo-Všenorského potoka před zhruba milionem let.
Příjemným zpestřením terénní vycházky bylo posezení v interiéru kaple, s jejíž historií nás seznámila paní Sahánková.
Od kaple následoval strmý výstup na rozhlednu Korunka, která na vrchu Červená hlína vznikla v r. 2022. Kdo vystoupá všech 118 chodů, tomu se otevře zcela exkluzivní kruhový rozhled z výšky asi 22 m. Směrem k severu, k ose pražské pánve, pohlížíme do krajiny budované sedimentárními horninami od ordoviku do středního devonu. Opačným směrem uvidíme Čertovy skály, které se tyčí při okraji pražské pánve. Pod skalami probíhá významná tektonická porucha zvaná závistský přesmyk; přesmyk pokračuje směrem k Cukráku a na hradiště Závist nad Zbraslaví. Po tomto přesmyku byly vysunuty podložní horniny ze svrchních starohor, proto v území jižně od Černolických skal vidíme terén modelovaný erozí v horninách úplně jiné geologické jednotky, která je o více než 100 miliónů let starší než ta, do které jsou zavrtány piloty kotvící rozhlednu Korunka.
Pohled z Korunky k severovýchodu přes vrch Kámen k vysílači Cukrák, na obzoru „město veliké“ – Praha.
Po obědě u rozhledny jsme sestoupili po červené značce kolem Černolických skal do údolí Všenorského potoka zahloubeného do prachovců, které se ukládaly na konci starohor před cca 550ti miliony let. Horstvo vzniklé během tzv. kadomského vrásnění, kdy do okraje Gondwany „narazily“ ostrovy, bylo následně erodováno a jemné prachové částečky byly na dno oceánu přinášeny turbiditními proudy. Tyto tzv. flyšové sedimenty byly zvrásněny a slabě teplotně přeměněny už v závěru kadomského vrásnění a pak znovu při variském vrásnění o 200 milionů let později. (Při variském vrásnění byly smáčknuty a spojeny všechny geologické jednotky, které dnes tvoří Český masiv.)
Na Černolických skalách nad závistským přesmykem, v pozadí krajina budovaná zvrásněnými neoproterozoickými sedimenty.
Nad Všenorským potokem se nacházejí neogenní písčité sedimenty, které zde zanechal vodní tok, řekněme paleo-Všenorský potok, který byl součástí říční sítě odtékající směrem k severu a severovýchodu. Vodní tok přinášel směrem od jílovského zlatonosného revíru zlatinky, které tu podle archeologických předpokladů rýžovali už Keltové v 5. stol. př. Kr. a po nich pak Slované v 11.-14. stol. Podle prospekce z konce 60. let 20. stol. je obsah zlata chudý, zlatinky mají tvar plíšků a drátků o velikosti pod 0,1 mm. – My jsme jen ukázali přítomnost těchto křemenných písků s valouny splavených na dně erozních roklí u silnice na Klínec.
Vycházka byla zakončena v 15 h u kulturního domu ve Všenorech. V kulturním domě je knihovna, kavárna a je možno si tu v klidu přečíst informační tablo o místní geologii, přírodě i historii.
Na další vycházku se těšíme zase za rok, v říjnu 2024.
Filip Stehlík, průvodce
Mgr. Alena Sahánková, knihovna Všenory
Geovýletníci na Černolických skalách.
