24. geologická vycházka, Všenory – Černolice

V neděli 22. října 2023 se konala 24. geologická vycházka pořádaná všenorskou knihovnou; tradici vycházek držíme od r. 2010. Tentokrát jsme se vydali „za humna“ z Všenor do Černolic.

Hned v místě srazu – u Hořejšího rybníka – jsme se na odkryvech seznámili s horninami, které budují území od Všenor k jihu: letenské souvrství a řevnické křemence. Letenské souvrství je charakteristické střídáním vrstev a lavic pískovců prachovců a břidlic. Jsou to sedimenty, které ve svrchním ordoviku před cca 450ti miliony let přinášely řeky z kontinentu Gondwana do mořského zálivu nebo průlivu a které byly přepracovány mořskými proudy a vlnami. O pár milionů let starší jsou zvonivě tvrdé řevnické křemence. Ty se ukládaly jako pobřežní písky v onom rozšiřujícím se mořském zálivu nebo průlivu, který geologové označují jako „pražskou pánev“. Během procesu diageneze, kdy se ze sedimentů stávají sedimentární horniny vlivem tlaku, teploty a chemických přeměn, byly tyto křemenné pískovce stmeleny křemitými roztoky jako lepidlem. Budují jižní část Všenor, vrchy Kámen a Červená hlína i samotné srázné Čertovy skály v Černolicích. V křemencích je zahloubeno údolí Všenorského potoka nazývané poeticky Všenorská Vrata (či Brána).

Na ostrožně, kde stojí kaple sv. Jana Křtitele, jsme našli písky s křemennými valouny, které tu ve čtvrtohorách sedimentovali na dně říčního koryta na soutoku paleo-Berounky a paleo-Všenorského potoka před zhruba milionem let.

Příjemným zpestřením terénní vycházky bylo posezení v interiéru kaple, s jejíž historií nás seznámila paní Sahánková.

Od kaple následoval strmý výstup na rozhlednu Korunka, která na vrchu Červená hlína vznikla v r. 2022. Kdo vystoupá všech 118 chodů, tomu se otevře zcela exkluzivní kruhový rozhled z výšky asi 22 m. Směrem k severu, k ose pražské pánve, pohlížíme do krajiny budované sedimentárními horninami od ordoviku do středního devonu. Opačným směrem uvidíme Čertovy skály, které se tyčí při okraji pražské pánve. Pod skalami probíhá významná tektonická porucha zvaná závistský přesmyk; přesmyk pokračuje směrem k Cukráku a na hradiště Závist nad Zbraslaví. Po tomto přesmyku byly vysunuty podložní horniny ze svrchních starohor, proto v území jižně od Černolických skal vidíme terén modelovaný erozí v horninách úplně jiné geologické jednotky, která je o více než 100 miliónů let starší než ta, do které jsou zavrtány piloty kotvící rozhlednu Korunka.

Pohled z Korunky k severovýchodu přes vrch Kámen k vysílači Cukrák, na obzoru „město veliké“ – Praha.

Po obědě u rozhledny jsme sestoupili po červené značce kolem Černolických skal do údolí Všenorského potoka zahloubeného do prachovců, které se ukládaly na konci starohor před cca 550ti miliony let. Horstvo vzniklé během tzv. kadomského vrásnění, kdy do okraje Gondwany „narazily“ ostrovy, bylo následně erodováno a jemné prachové částečky byly na dno oceánu přinášeny turbiditními proudy. Tyto tzv. flyšové sedimenty byly zvrásněny a slabě teplotně přeměněny už v závěru kadomského vrásnění a pak znovu při variském vrásnění o 200 milionů let později. (Při variském vrásnění byly smáčknuty a spojeny všechny geologické jednotky, které dnes tvoří Český masiv.)

Na Černolických skalách nad závistským přesmykem, v pozadí krajina budovaná zvrásněnými neoproterozoickými sedimenty.

Nad Všenorským potokem se nacházejí neogenní písčité sedimenty, které zde zanechal vodní tok, řekněme paleo-Všenorský potok, který byl součástí říční sítě odtékající směrem k severu a severovýchodu. Vodní tok přinášel směrem od jílovského zlatonosného revíru zlatinky, které tu podle archeologických předpokladů rýžovali už Keltové v 5. stol. př. Kr. a po nich pak Slované v 11.-14. stol. Podle prospekce z konce 60. let 20. stol. je obsah zlata chudý, zlatinky mají tvar plíšků a drátků o velikosti pod 0,1 mm. – My jsme jen ukázali přítomnost těchto křemenných písků s valouny splavených na dně erozních roklí u silnice na Klínec.

Vycházka byla zakončena v 15 h u kulturního domu ve Všenorech. V kulturním domě je knihovna, kavárna a je možno si tu v klidu přečíst informační tablo o místní geologii, přírodě i historii.

Na další vycházku se těšíme zase za rok, v říjnu 2024.

Filip Stehlík, průvodce
Mgr. Alena Sahánková, knihovna Všenory

Geovýletníci na Černolických skalách.

23. geologická vycházka: Silur v jižním okolí Berouna

Drazí příznivci geologie,

ve spolupráci se všenorskou knihovnou jsme pro vás na tento podzim připravili geologickou vycházku do oblasti katastru Jarov u Berouna. Kromě povědomí o přírodních podmínkách, které zde panovaly v období siluru, si každý účastník odnese také hmotný zkamenělý důkaz bohatého podmořského života vázaného na svahy silurských vulkánů – inu taková „Havaj“ ukrytá v jádru Českého masivu.

Vycházka se bude konat v neděli 16.10.2022. Sejdeme se u kaple sv. Václava v Jarově v 11:30. Na místo srazu se lze dostat autobusem linky 630, který odjíždí z autobusového nádraží v Berouně v 11:21; vystupuje se na konečné zastávce „Beroun,Jarov,náves„. Vycházka bude okružní o délce 3,5 km, autobusy zpět do Berouna jedou v 15:34 nebo 17:34. Je také možné sejít zpět do Berouna pěšky a prodloužit si tako procházku na 5,2 km.

Trasa je místy obtížně schůdná, doporučujeme pevnou obuv případně i oporu turistických holí; pro kočárky je trasa neprůjezdná.

S sebou: svačinu (oběd z vlastních zásob předpokládáme v průběhu hledání zkamenělin zhruba ve 13 h), dalekohled (kdo má, ať vezme), kladívko není nutné (ale geolog bez kladiva…?!).

Na shledání se těší

Filip Stehlík, průvodce

Mgr. Alena Sahánková, knihovna Všenory

Břidlice liteňského souvrství na břehu jezera v lomu Kosov, silur (stáří cca 430 milionů let). Foto: F. Stehlík, 25.9.2022

22. geologická vycházka 17.10.2021

Drazí přátelé přírody, geologie obzvlášť.

Po koronavirové pauze jsme s paní Sahánkovou (všenorská knihovna) připravili další geologickou vycházku, tentokrát do okolí Všenor.

Trasa nás zavede do mladých starohor a starých prvohor – ponoříme se tak do minulosti staré kolem půl miliardy let, ale zaručeně se dostane i na zajímavosti mladšího data (třeba v arboretu Jana Mejstříka uvidíme flóru aktuálně čtvrtohorní).

Sejdeme se v neděli 17. října v 10:00 u obecního úřadu ve Všenorech (kde je také cíl) a pětikilometrovou trasu s převýšením 200 m zdoláme doufám do třetí hodiny odpolední. Trasa je průjezdná terénními kočárky (přes spadané stromy přeneseme).

Občerstvení je nožné v závěru vycházky ve Všenorské Kovárně.

Na viděnou se těší

Filip Stehlík, průvodce

O polních cestách v České televizi

Stav

O ekologické funkci polních cest jsem mluvil v cyklu Náš venkov (ČT2).

Foto J. Tuka, 5. září 2020

Je to komplexní téma, na jehož důkladné probrání pochopitelně nebyl v pořadu prostor. Zejména příspěvek „zelených“ polních cest k zadržování vody v krajině nelze přijmout jako samozřejmost, a je třeba uvažovat i vliv zvýšené intercepce a transpirace, kterou vegetace způsobuje.

Rozhodně je potřeba mezioborová věcná diskuse při vytváření „chytré krajiny„, která má být vyváženým kompromisem mezi potřebami lidí, zvířat a měnícím se klimatem. Opatrnost a rozvážnost je na místě. Vždyť jak se dnes díváme na počiny „krajinných inženýrů“ minulého režimu, kteří pro vidinu zvýšených zemědělských výnosů zlikvidovali 120 000 km polních cest a další statisíce kilometrů jiných liniových krajinných prvků? (1)

Tak doufám, že než se znovu setkáme na geovycházce a najdeme kromě odkryvů i nějaké ty stinné polní cesty skrz širé lány.

Na viděnou!

(1) Více informací viz Franková, L. – Klápště, J. (2015): Sucho. Ochrana přírody, 6, 23-27.

Podzimní geologická vycházka zrušena

Drazí příznivci poznávání planety Země,

tradiční podzimní geologická vycházka se konat nebude.

S paní Sahánkovou (Knihovna Všenory) jsme plánovali akci na 18.10.2020, ale důvody, o kterých jste jistě dobře informováni vládou ČR, nepřejí našemu setkávání.

Ze stejných důvodů jsme museli zrušit už jarní vycházku, a jak to bude do budoucna je nejisté. Možná, že budeme nuceni na čas tradici geologických vycházek přerušit, protože vrcholy epidemie covid-19 se přesně kryjí s termíny našich vycházek. Připomínám, že vycházky pořádáme v dubnu a v říjnu, kdy ještě/už nejsou výchozy a lokality zarostlé bujnou vegetací. Pokud by se mi podařilo dát dohromady zajímavé lokality, kde navíc nebude vegetace na překážku, zkusíme uspořádat vycházku v nějakém mimořádném termínu.

 

21. geologická vycházka

Drazí milovníci geologických dobrodružství,

tentokrát se vydáme na dalekou cestu, abychom navštívili sousedy na sedlčansko-krásnohorském ostrově. Tento ostrov je takovou zmenšeninou prvohorní části Barrandienu, po které jsme chodili při minulých vycházkách. Kdysi jsme byli součástí jednoho moře a ke Krásnohoským a Sedlčanským jsme mohli snadno doplout na návštěvu. Ale před 300 miliony lety začalo našim sousedům doslova hořet pod zadkem a při teplotách kolem 800 °C nutně podlehli změnám, kterých jsme byli v centrálním Barrandienu ušetřeni.

Zvu vás tedy na sobotní návštěvu na sedlčansko-krásnohorský metamorfovaný ostrov. Sjedeme se 26.10.2019 v 10:00 na terénní základně Speleoklubu Týnčany u Divišovy jeskyně (klikni mapa), kde se nás ujme místní speleolog a tramp Josef „Čochtan“ Černý.

Vezměte si pevnou obuv, oblečení, které si můžete trochu ušpinit (nebo montérky na převlečení), svítilnu, můžete si vzít i vlastní přilbu, … svačinu.

Vycházka je fyzicky nenáročná, jen exkurse do jeskyně zahrnuje jisté akrobatické prvky. Kromě vlastního občerstvení se nabízí restaurace v nedalekých Petrovicích. Ukončení akce předpokládáme mezi 15-16 h

Na viděnou se těší

Mgr. Alena Sahánková, knihovna Všenory

a

Filip Stehlík, průvodce

 

Krajina kolem Týnčanského krasu. Pohled ze svahu vrchu Zbirov směrem k jihozápadu. (Foto: F. Stehlík, 15.10.2019)

20. geologická vycházka – posezení

Drazí a věrní účastníci geologických vycházek,

tentokrát se sejdeme, abychom si zavzpomínali a zopakovali si, co jsme všechno viděli během uplynulých devatenácti vycházek. Díky projekční technice bude možné problematiku geologického vývoje názorně demonstrovat.

O občerstvení bude tentokrát postaráno a trasa bude tak náročná, jak je náročné dostat se do sálu Vladimíra Holana v budově Obecního úřadu ve Všenorech. Tam se sejdeme v sobotu 27. dubna 2019 ve 14:00.

Na shledání se těší

Filip Stehlík, průvodce

a

Mgr. Alena Sahánková, pořadatel, knihovna Všenory

19. geologická vycházka – podzim 2018

Drazí geovýletníci,

podzimní geologická vycházka se uskuteční v sobotu 27.10. Sejdeme se v 10 hodin u autobusové zastávky „Jíloviště, Cukrák“ na straně blíže k vysílači. Na zastávce staví autobusy příměstské dopravy ve směru Smíchovské nádraží – Mníšek pod Brdy (linky 317, 318, 321).

Tématem vycházky bude geologie vrchu Kopanina neboli Cukráku. Od vysílače budeme sestupovat severozápadním svahem nad Lipence, pak na Kazín a do Černošic. Trasa je schůdná i s terénními kočárky (když tak s pomůžeme s přenosem). Příchod do Černošic plánujeme kolem 15 hodiny.

Na shledání se těší

Mgr. Alena Sahánková (knihovna Všenory)
a
Filip Stehlík (průvodce)
tel.: 604 854 166

Vysílač Cukrák na vrchu Kopanina (zdroj: www.kudyznudy.cz)

18. geologická vycházka – jaro 2018

Vážení geovýletníci,

letošní jarní geologická vycházka se uskuteční v sobotu 14.4.2018. Letos se vydáme do západního okolí koněpruského korálového útesu. Od Zlatého koně budeme směřovat na Havlíčkův Mlýn, Koukolovu horu a do Popovic. Trasa je dlouhá 6,6 km a jsou na ní úseky, kudy neprojede kočárek. Zejména sestup k Havlíčkovu Mlýnu je poměrně krkolomný a doporučuji turistické hole pro lepší stabilitu. Výstup na Koukolovu horu od Suchomastského potoka je táhlý a v závěru prudký. Avšak na trase není nic, co bychom již při dřívějších vycházkách nepřekonali, takže není třeba se bát.

Oblast, kterou budeme procházet, je špatně obsloužena veřejnou dopravou a lze využít pouze jediný autobusový spoj linky C17, který vyjíždí z berounského autobusového (vlakového) nádraží ze stání č. 6 v 10:23 a končí na horním (autobusovém) parkovišti u Koněpruských jeskyní, kde se sejdeme v 10:45. Z Popovic do Berouna se vrátíme mezi 17 a 18 hodinou vlakem nebo autobusem.

Kromě občerstvení u jeskyní není na trase žádná možnost dokoupit si zásoby jídla a pití. Vezměte si tedy, prosím, svačiny s sebou a na nějakém hezkém místě si uděláme pauzu.

Na viděnou

Filip Stehlík, průvodce

Mgr. Alena Sahánková, knihovna Všenory

Kotýzské stěny „Sloní hlavy“. (Foto: F. Stehlík, 7.3.2018)