Starohory a prvohory mezi Točníkem a Brdy (23. dubna 2017)

Letošní jarní geologická vycházka byla dosti náročná. Ne snad fyzicky (mezi lokalitami jsme se převáželi auty), ale intelektuálně. Seznámili jsme se s dějinami středních Čech v období nejmladších starohor a spodních prvohor. Epizoda z historie Země dlouhá 160 milionů let (630 – 470 Ma) nám zabrala zhruba sedm hodin a navštívili jsme šest lokalit.

20170423_143349

Výhled z rozhledny nad Třenicemi. (23.4.2017)

Shrňme si poznatky, o kterých byla řeč na jednotlivých lokalitách do uceleného příběhu:
Vycházku jsme začali v době vzdálené od dneška zhruba 630 – 540 milionů let. Tehdy na konci starohor se naše území nacházelo v prostředí hlubokomořského příkopu, kde se usazovaly turbiditní a svahové sedimenty, na dně prýštily horké, magmatem ohřáté prameny, u kterých snad přežívaly primitivní organismy a vznikaly tu velmi tvrdé křemičité horniny, dnes označované jako buližníky. Při podsouvání oceánské kůry pod kontinent se postupně uzavíralo moře a sedimenty usazené v hlubokomořském příkopu se začaly vrásnit a přesouvat přes sebe. nakonec byly vyzdviženy nad hladinu zaniklého moře během tzv. kadomského vrásnění.

Mohutné horstvo, které vrásněním vzniklo v rámci kontinentu Gondwana, začalo okamžitě podléhat intenzívní erozi. A právě hrubozrnné sedimenty v podobě pískovců a slepenců, které se ukládaly v hlubokých údolích kadomského horstva reprezentují celé spodní kambrium; my jsme si je pohlíželi v sedle pod Bílou skálou.

DSCF7502

Odkryv slepenců pod Bílou skálou. (Foto: Procházková, 23.4.2017.)

Ve středním kambriu zalilo horské sníženiny moře, jehož sedimenty a fauna jsou zachovány v jineckém souvrství. Moře však poměrně brzy ustoupilo a sedimentace zase přešla do ryze kontinentální v rámci ohrazenického souvrství (viděli jsme na odkryvu v Medovém Újezdu). Ve svrchním kambriu převládala intenzívní suchozemská vulkanická aktivita způsobená tektonickými procesy při okraji kontinentu Gondwana.

IMGP6424

Jinecké souvrství v Medovém Újezdu. (Foto: F. Stehlík, 16.3.2017)

Vulkanická aktivita na konci kambria byla pravděpodobně projevem podsouvání oceánské desky pod gondwanský kontinent, při čemž docházelo k oddělování okrajových částí Gondwany od mateřského kontinentu. Při oddělování vznikl mezi kontinentem a ostrovem mělký úzký záliv, nebo průliv, ve kterém se začaly usazovat sedimenty zrnitosti písku až štěrku. Tento materiál nebyl transportován na velké vzdálenosti, protože je zrnitostně i minerálně nevytříděný a reprezentují ho především horniny zvané droba a arkóza. Černé skály, které obklopovaly průliv (a byly zdrojem sedimentů), byly vulkanického původu (kambrického), nebo je tvořily břidlice a prachovce z konce starohor. Velmi zajímavý odkryv, kde na zvrásněné starohorní dno nasedají arkózy třenického souvrství ukládané na začátku ordoviku, jsme studovali pod východní bránou hradu Točník.

IMG_20170423_112005

Odkryv na rozhraní starohorního mořského dna, na které se ve spodním ordoviku usadily arkózy třenického souvrství. (Foto: Landa, 23.4.2017)

U západní brány hradu si je možno dobře prohlédnout silicity nadložního mílinského souvrství. Obě zmiňovaná souvrství spodního ordoviku jsme si prohlédli také na jejich typických lokalitách: v Třenicích na lokalitě Holý vrch, kde je také 19 m vysoká rozhledna s dalekým výhledem, a na vrchu Mílina u Olešné.

20170423_114717

Šikmo ukloněné vrstvy mílinského souvrství tvoří přirozenou hradbu jižní strany hradu Točník.

Lokalita Mílina u Olešné je zajímavá tím, že zde sedimenty obsahují fosfátový tmel, ze kterého se při zvětrávacích procesech vytváří minerál wavellit – vzorky wavellitu si odnesli snad všichni účastníci vycházky.

IMG_8695

Wavellit z lokality Mílina u Olešné. (Foto: Landa, 23.4.2017)

Chronologicky posledním „listem“ naší vycházky bylo klabavské souvrství, které se ukládalo na přelomu spodního a středního ordoviku v prohlubující se mořské pánvi. Souvrství je dobře odkryto v Medovém Újezdu.

Výlet daleko na západ nám umožnil seznámit se s horninami, ve kterých je zaznamenán příběh vzniku a rozpadu pradávného horstva, a počátky oddělování naší krajiny od mateřské Gondwany v ordoviku.

Ukázka pestrého geologického vývoje na lokalitě v Medovém Újezdu.

Pořadatelský tým se těší na podzim, někdy v říjnu, zase někde v dávných dobách dějin planety Země…

Filip Stehlík, průvodce

Mgr. Alena Sahánková, knihovna Všenory