Návštěva vzdáleného sedlčansko-krásnohorského metamorfovaného ostrova připadla na poslední říjnovou sobotu, krásný slunečný den. V 10 hodin jsme se sešli v počtu 19 výletníků na terénní základně Speleoklubu Týnčany u Divišovy jeskyně. Jeskyní nás na tři skupiny provedl místní speleolog a tramp Josef „Čochtan“ Černý. Místní nadšenci vyčistili za zhruba 50 let krasový prostor od sedimentů a hlavní chodba má v současnosti asi 30 m. I na tak krátké vzdálenosti prochází chodba tektonickou poruchou a dokládá, jak intenzívně byl „ostrov“ zmačkán.
Kromě komprese, která způsobila zvrásnění a různé tektonické poruchy, byly původně sedimentární horniny silně zahřáty při průniku magmatu středočeského plutonického komplexu. Magmata pronikla zhruba před 350-330 miliony let do oslabené zóny mezi srážejícími se mikrokontinenty moldanubikem a bohemikem při variském vrásnění. Žhavé magma způsobilo tzv. kontaktní metamorfózu okolních hornin, a tak se z břidlic staly rohovce a z vápenců krystalické vápence.
Geologický vývoj v sedlčansko-krásnohorské oblasti byl velmi podobný tomu, co známe z Barrandienu. Odkryv v lomu ve Skoupém odhalil pravděpodobně devonský korálový útes podobný tomu koněpruskému, obě oblasti byly součástí jednoho moře.
Středočeský plutonický komplex, který způsobil kontaktní metamorfózu, je v širším okolí zastoupen jedním z produktů magmatické kuchyně – durbachitem. Tato intruzívní hrubozrnná magmatická hornina bez obsahu křemene podlehla selektivnímu zvětrávání, jehož výsledkem jsou tzv. „kamenná stáda“ a viklany, z nichž asi nejpopulárnějším je Husova kazatelna.
Příště se podíváme zase do okolí Všenor – zůstaneme doma, v pražské pánvi. Tak si udělejte poznámku do dubna příštího roku… a přijďte se projít.
Na viděnou se těší
Filip Stehlík, průvodce
Mgr. Alena Sahánková, knihovna Všenory