Patnáctá geologická vycházka se konala v neděli 16. října a zavedla účastníky na geologicky i historicky zajímavá místa v katastru Černošic. Prohlédli jsme si odkryvy ve vrstvách svrchního ordoviku a za zhruba čtyři hodiny jsme se posunuli o nějakých 20 milionů let – v číslech absolutního stáří to odpovídá době před 460 až 440 miliony let. V těch dávných časech se území, kde dnes leží Černošice, nacházelo v chladných zeměpisných šířkách jižní polokoule na okraji kontinentu Gondwana. Souš byla vegetace prostá, kamenitá pustina podléhající vlivům vodní a větrné eroze. Světová teplota byla v průměru asi o 2 °C vyšší, než dnes, c čímž souvisí také koncentrace oxidu uhličitého, kterého bylo v ovzduší zhruba 10x více; zato kyslíku bylo o více než 7 % méně. Na kvalitu ordovického ovzduší si však nemohl nikdo stěžovat, protože veškerý život byl soustředěn v mořích a oceánech. Moře na okraji Gondwany obývali rychle se rozvíjející graptoliti, mlži, plži a konodonti, objevují se nové druhy trilobitů, úplnou novinkou jsou mořské hvězdice a hadice; významní jsou také ramenonožci. Obecně lze klima v ordoviku hodnotit jako méně stabilní, zpočátku teplé a postupně se ochlazující, zakončené finálním tzv. saharským zaledněním (dnešní severní část Afriky se v ordoviku nacházela kolem jižního pólu).

Sraz 10:15 u železniční zastávky Černošice – Mokropsy. Dorazila paní až z Ostravy a chvíli se s námi prošla zhruba desetičlenná skupina z Nového Města nad Metují. (Foto: F. Stehlík)

Vlivem tektonických pohybů a za bouřlivé sopečné aktivity se od severních okrajů Gondwany oddělovali menší mikrokontinenty, které se pak posouvaly směrem k rovníku. Při těchto procesech vznikla také příkopová propadlina, ve které se vytvořil nejdříve mořský záliv, posléze průliv, se značně členitým dnem. Tato mořská deprese byla rychle zanášena sedimenty přinášenými řekami z pevniny. Při naší vycházce jsme sledovali sedimentární vývoj několika souvrství svrchního ordoviku, přičemž v každém souvrství se odrážely paleogeografické a klimatické vlivy.

Nad osadou Údolí staré řeky se strmí skalnatý svah tvořený vrstvami a lavicemi drob a prachovců a laminami jílovitých břidlic. Toto tzv. letenské souvrství se ukládalo v mělkovodním prostředí delty, kde se prolíná vliv říčních procesů, mořských vln a proudů.

Člověk a řeka Berounka – zhruba 1000 let intenzivního soužití. (Foto: P. Králík)

Na břehu Berounky, se zvukovou kulisou vody šumící na nedalekém jezu (a vlaků burácejících ocelovém železničním mostu), jsme krátce pohovořili o osidlování povodí, o jezech a mlýnech, o tom, jak člověk mění dynamiku toku, což je mu na jednu stranu ku prospěchu, na stranu druhou si přidělává zase jiné starosti.

Dále proti proudu potoka Kluček, kde se údolí nápadně rozšiřuje, ve svahu sporadicky vystupují černé jílovité břidlice vinického souvrství, které reprezentují prohloubení moře (mořskou transgresi), při které se sedimentační prostor ocitl dále od pobřeží (a od delty) a tudíž se tu usazoval jemnější materiál s podstatně menší příměsí písku a prachu.

Údolí se rozšiřuje…, moře prohlubuje. (Foto: O. Ptáček)

U silnice spojující Dobřichovice a Vráž jsme se dostali do úzkého údolí Klučku, kde jsou instruktivně odkryty tmavě šedé prachovce a břidlice zahořanského souvrství, které se podle představ geologů usazovalo opět v poměrně mělčím, max. 200 m hlubokém příbřežním pásmu. Činností vln byl písčitý sediment vytvarován do těles zvaných „kosy“, které chránily příbřežní (litorální) zónu před účinky vlnobití a mohly se tu usazovat jemější prachovité sedimenty.

U instruktivního výchozu zahořanského souvrství. (Foto: P. Králík)

V místě, kde se údolí Klučku prudce stáčí západním směrem, jsme objevili velmi mladé sedimentu lidské provenience: skládka „U Dubu“ je poetický názve pro boční údolí zavážené v období 1980 – 1996 tuhým komunálním odpadem. Vve starém vrtu pod skládkou jsme změřili hladinu podzemní vody, a na dohled od starého veru jsme našli zbrusu nové zhlaví dalšího vrtu, který vznikl v rámci právě prováděné analýzy rizika vlivu skládky na životní prostředí (další informace níže).

Velezrádné řeči o praktikách při soutěži o nejnižší cenu za ekologické zakázky u paty skládky tuhého komunálního odpadu „U Dubu“ v CHKO Český kras. (Foto: P. Králík)

V prudkém stoupání k památnému dubu jsme bez povšimnutí přešli bohdalecké souvrství tvořené slídnatými jílovitými břidlicemi, které dokládají opětovnou mořskou transgresi před cca 450 mil. lety a chladnou vodu chudou na kyslík. Tmavá šedočerná bárva těchto sedimentů je způsobena přítomností organické hmoty pocházející z tlejících mořských řas. Jen odkryv chyběl…

Od dubu byl hezký výhled na plochou říční terasu, která tu zůstala jako relikt čtvrtohorního řečiště starého zhruba 700 nebo 800 tisíc let. Dnes se na této plošině rozkládá (a stále rozrůstá) Nová a Stará Vráž.

Svačina pod památným dubem na Vráži. (Foto: F. Stehlík)

Přetrvávající klidné sedimentační prostředí v hlubší části mořské pánve se předpokládá i během ukládání králodvorského souvrství, po jehož břidlicích jsme se pohybovali při sestupu do údolí Švarcavy. Zajímavý odkryv tohoto souvrství (a pravděpodobně i souvrství bohdaleckého) je v hlubokém erozním zářezu v jižním svahu údolí Švarcavy. Dle informací jednoho z účastníků vznikl tento unikátní erozní útvar následke bodového vyústění uliční kanalizace na Nové Vráži při horním okraji svahu. Je-li tomu tak, je z hlediska dnešní legislativy takové nakládání se srážkovoou vodou ze zastavěných ploch nepřípustné. Takové vody se musí v co největší míře vsakovat zpět do horninového prostředí. V žádném případě by nemělo docházet k erozi svahů a následnému zanášení páteřního toku; nelze opomenout ani negativní vliv na povodňový režim.

V blízkosti potoka jsme si prohlédli malý odkryv kosovského souvrství, kterým ordovický sled vrstev končí. Je to však konec ve velkém stylu: Na konci ordoviku došlo ke globálnímu ochlazení, mořské voda se vázala do ledovců a hladina světových oceánů poklesla. Tímto dějem jsme se dostali z klidných hlubších vod opět na pobřeží. Nástup kosovského souvrství je v sedimentárním záznamu naprosto zřejmý – na podložní břidlice se usadila vrstva pískovců až slepenců a výše pokračuje střídání drob, pískovců, prachovců a břidlic, podobně jako u letenského souvrství, kterým jsme začínali.

Přímo v korytě Švarcavy jsme si prohlédli zvětralé, bílému bahnu podobné chemogenní usazeniny – pěnovce čtvrtohorního stáří.

Po zhruba čtyřech hodinách, při kterých jsme překonaly celé věky geologického dějepisu, se skupina zvídavých geovýletníků rozešla za svými starostmi a povinnostmi. Všichni se shodli na tom, že se zase sejdeme na jaře následujícího roku a uděláme si zase nějakou pěknou procházku…

Na což se těší
průvodce Filip Stehlík
a pořadatel Alena Sahánková, Knihovna obce Všenory

Výhled ze svahu Staňkovka mezi Černošicemi a Radotínem. (Foto: F. Stehlík)

Ze zákulisí aktuálního průzkumu skládky „U Dubu“ v Černošicích 

Tato skládka se nachází v CHKO Český kras, není nijak izolována od svého podloží a předchozí průzkumy potvrdily, že z tělesa skládky uniká methan jako produkt rozkladných procesů organického materiálu. Aktuálně je pro skládku prováděna analýza rizika. Projekt analýzy zpracovala liberecká společnost ET Consulting (Zbyněk Moravec, říjen 2015); o této společnosti se na internetu mnoho nedozvíme, odpovědný zpracovatel projektu je živnostníkem z Prahy 9, který má od 1.1.2014 přerušenou živnost v oboru geologických prací. Na základě projektu vyhlásilo město Černošice dne 17.12.2015 veřejnou soutěž na analýzu rizika za předpokládanou cenu 476 000,- Kč bez DPH. Přihlásilo se dvanáct firem s max. nabídkovou cenou 380 000 Kč. Jak už je u geoekologických a sanačních zakázek letitým zvykem, v soutěži zvítězila chrudimská firma Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r.o. Ta si obhájila cenovou nabídku, která je téměř třetinová oproti ceně předpokládané (172 343,- Kč). Město Černošice tedy 8.2.2016 přikleplo analýzu rizika tomu, kdo projektované práce nabídl nejlevněji, protože zákon tuto strategii „nejnižší cena, kvalita zaručena“ podporuje. Dramatický rozdíl mezi projektovanou a vysoutěženou cenou lze vysvětlit třeba tak, že ten, kdo navrhoval předpokládanou cenu z nějakého důvodu mířil hodně vysoko, nebo na druhou stranu umí častý vítěz ekologických a sanačních zakázek pracovat za bezkonkurenční ceny a žádná z konkurenčních firem doposud nepřišla na to, jak se to dělá. Pozitivní je, že černošická pokladna značně ušetřila. V kvalitu provedených prací a v reprezentativnost výsledků studie vlivu skládky na životní prostředí v CHKO Český kras můžeme jen doufat; v praxi se totiž velmi těžko prověřuje.