Kotýské stěny.

Letošní jarní geologická vycházka se uskutečnila 14. dubna a zavedla účastníky do oblasti mezi Koněpruskými jeskyněmi a Koukolovou horou. Horninové prostředí je tu budováno převážně vápenci z období svrchního siluru až středního devonu (před 420 až 390 miliony let). Silurské vápence se usazovaly ve vrcholových partiích podmořských sopek v tzv. Rheickém oceánu, který od sebe odděloval dva velké kontinenty: Laurussii na severu a Gondwanu na jihu. Nadložní devonské vápence se ukládaly v tropickém klimatu, v poměrně mělkém moři s bohatou faunou, která se koncentrovala kolem útesů. Tento dávný příběh se odehrával na jižní polokouli, někde mezi 25. a 30. rovnoběžkou.

Velkolom Čertovy schody-západ. V pozadí vpravo Koukolova hora.

V mnohem pozdější době – v třetihorách – se zvrásněné vápence dostaly vlivem dlouhodobé eroze k povrchu a ve čtvrtohorách Berounka spolu s přítoky vymodelovaly krajinu do dnešní podoby. Mezi sochařská díla přírodních procesů patří Jelínkův most, strmé Kotýské stěny se „sloními hlavami“, Aksamitova brána a samozřejmě také jeskyně, kterých se v této oblasti nachází mnoho, a které poskytovaly přístřeší našim pravěkým předkům.

Axamitova brána.

Na přelomu 19. a 20. století se do vápenců mezi Tetínem a Koněprusy ve velkém zakously nástroje lidí. Vznikající lomy byly propojeny malodráhou. Od konce 50. let se masivní těžba vápence soustředila na koněpruskou oblast: Vznik velkolom Čertovy schody-západ (od 1958), Plešivec (1983-1993), Čertovy schody-východ (od 1993).

Skalní odkryv pod vrcholem Koukolovy hory.

Na Koukolově hoře jsme vzpomněli na strasti ranně křesťanského mučedníka sv. Blažeje, který je vyobrazen v kapli na samém vrcholu. Kotýské vápence, které budují vrchol Koukolovy hory, skrývají v puklinách písky třetihorního stáří. Doposud se nepodařilo vysvětlit, kde se vzaly v takové nadmořské výšce, když běžně se vyskytují o zhruba 70-100 m níže (u Hořovic, Berouna, Všenor, Černošic). Máte-li nápady, jak rozlousknout tento rébus, můžeme si o tom pohovořit během další geologické vycházky, kterou plánujeme na říjen.

Na viděnou se těší
Filip Stehlík, průvodce
Mgr. Alena Sahánková, knihovna Všenory